Terezín
" Existuje jistá věc, proti níž by důstojníci měli podniknout všechna možná opatření - a to sklon sapérů opíjet se, když pracují na čele sap. Házejí přitom za hlavu veškerou opatrnost a nechávají se zabíjet jako nevědomá hovada. "
Maršál Vauban, 18. století
Historie Sappeur Corps
Nedílnou součástí obléhání pevností v 18. století, jejichž mohutné valy nebylo možné zdolat jedním rychlým útokem, bylo budování polních obranných pozic, které bránily útočící vojsko před zničující palbou z děl a pušek. Základní linie byla na vnější i vnitřní straně obehnána příkopem, aby chránila obléhatele jak před protiútokem z pevnosti, tak před útokem případných posil. Aby nebyly pozice pod neustálou palbou z pevnosti, byly budovány mimo dostřel pevnostních děl. Vlastní útok na pevnost pak pokračoval kopáním klikatých přibližovacích zákopů zvaných sapy a spojovacích zákopů zvaných paralely. Kopání těchto zákopů a budování povrchových pozic bylo úkolem sapérů.
Pravidelné obléhání pevnosti (Ozanam, 1694)
Zpočátku se však nejednalo o samostatné jednotky, ale o vojáky z pěchoty či dělostřelectva. Až postupem doby se začaly utvářet specializované ženijní jednotky vedené vojenskými inženýry s potřebným technickým vzděláním. Zatímco Francie se díky maršálu Vaubanovi mohla profesionálním sborem inženýrů pochlubit už koncem 17. století, v Habsburské monarchii byla první škola pro armádní inženýry založena až v roce 1717 na akademii ve vídeňském předměstí Laimgrube. Další následovala v Bruselu a také v Praze. První dvě čistě technické brigády zvané Ingenieurkorps však byly vytvořeny až v roce 1732 v rakouském Nizozemí. Přestože k holandskému sboru přibyly v roce 1747 další tři, nebyla těmto jednotkám stále věnována přílis velká pozornost.
Nákres budování sap (John Muller, 1747)
Vše vyvrcholilo v době sedmileté války, kdy císařská armáda postrádala vhodného důstojníka, který by mohl odborně vést obléhání pevnosti Svídnice. Když byl tímto úkolem pověřen Francouz, bylo to ponížení pro Rakušany a jejich Ingenieurkorps. V roce 1758 proto poslal francouzský král Ludvík svému spojenci jednoho z nejlepších velitelů Johanna Baptistu Gribeauvala, který měl přispět k oživení rakouských technických jednotek.
Ve svém vyjádření ze 2. února 1760 Gribeauval poznamenal, že se zdá, že nikdo nemá ani nejmenší zájem na tom, aby se něco zlepšilo. „Vojáci a dokonce i jejich důstojníci se starají pouze o svůj příjem, dokud je nepřekvapí noc nebo konec služby. Přicházejí noví vojáci a s nimi i nové potíže. Je nutné sjednat nápravu. Vytvořit sapérské roty, které by podpořily snahu vojáků při práci na šancích. Takové roty budou také nepostradatelné, pokud se chceme přichystat na obléhání. Mohou to demonstrovat k užitku důstojníků ženijního sboru, který v současné době nemá ani strukturu, ani vzdělání pro tento způsob vedení války.“ 16. února 1760 pak Dvorské válečné radě předal speciální návrhy a Marie Terezie dala 23. března 1760 souhlas s vytvořením sapérského sboru.
Rakouský vojenský inženýr a sapér, rok 1760 (Ottenfeld, 1900)
Sbor se skládal ze tří rot a jeho prvním velitelem byl v letech 1760 až 1763 Johann von Bechard. Do akce se dostal dříve, než kdokoli očekával. Sapéři byli přiděleni k Laudonovi na jeho tažení ve Slezsku a již 25. července 1760 si bez jakýchkoli pochyb získali vynikající pověst, když sehráli velmi důležitou roli při dobytí Kladska. Kapitán sapérského praporu (Sappeurhauptmann) Jakob Eghels obdržel Řád Marie Terezie a velitel von Bechard pak měl tu čest, dovézt do Vídně 33 ukořistěných pruských praporů. Krátce na to byl povýšen na podplukovníka. Dalším výrazným počinem byla účast při obraně Svídnice, kdy bylo ze 24 mužů deset zabito a jedenáct zraněno. Řádem Marie Terezie byli tehdy oceněni tři důstojníci Sappeurkorps.
Řád Marie Terezie
V roce 1772 byly Sappeurkorps spojeni s Ingenieur- a Mineurkorps a existovaly až do roku 1860 jako „Genie-Regiment Kaiser Franz Joseph Nr. 1″. Mezitím v době míru spojily tyto jednotky své osudy s nově vybudovanými pevnostmi. Mineurkorps měly svou posádku v Josefově a Sappeurkorps v pevnosti Terezín.
Pevnost Terezín na plánu z roku 1790
O nás
Nápad na vytvoření Sappeur Corps přišel počátkem roku 2013.
Jednotka nevznikla zcela samostatně, ale jako nová sekce zájmového spolku Steinmetz Terezín 1780 (dříve Občanské sdružení přátel historie města Terezín). Ten již v této době měl pěchotu, dělostřelce a jízdu a nová jednotka tak měla nabídnout možnost ukázat veřejnosti něco nového. Volba padla na sapéry, kteří historicky k terezínské pevnosti patří a kteří navíc byli velkou výzvou, neboť tomuto typu jednotek se u nás zatím žádný jiný historický klub nevěnoval. Proto bylo u zrodu Sappeur Corps nejtěžším úkolem najít co nejvíce informací o vzniku, vybavení a působnosti této jednotky.
Postup budování sapy dle maršála Vaubana (18. století)
Co se týče zakládajících členů, tak většina již dříve působila v pěší jednotce Gaisruck, kde nasbírala spoustu zkušeností, které se při činnosti naší jednotky budou určitě hodit. Naším cílem je být plnohodnotnou součástí sdružení a svou prací přispět k rozmanitosti nabízených aktivit zejména v rámci projektu Terezín – město změny.
První velkou akcí jednotky byly Josefínské slavnosti 2013, kde jsme se významně podíleli na stavbě kulis a dalších přípravách. Za odměnu nám byl svěřen slušný prostor v obou hlavních bitvách, kde si jednotka odbyla svou premiéru. Podle reakcí diváků se zadařilo. Důkazem budiž nečekaný ohlas na našem facebookovém profilu, který byl vytvořen den po slavnostech a za 24 hodin měl již 60 fanoušků. Jejich počet se pak do konce roku zdvojnásobil, přičemž příjemným překvapením byl především zájem ze zahraničí.
První veřejné vystoupení – Josefínské slavnosti 2013
To vše je pro nás nejen pochvalou, ale také motivací do další práce.
Historicko-vojenská ukázka s názvem Sapéři ve strážnici Litoměřické brány.
Sapér představuje výzbroj (autor: Roman Gazsi)
Přivítáme Vás v prostorách zrekonstruované strážnice a ukážeme něco z vojenského života z doby, kdy pevnost Terezín na konci 18. století začala plnit svou původní obrannou roli.
Během převážně nevážného vyprávění s námi můžete posedět v místnosti velitele nebo si vyzkoušet, jak se spalo na slamníku v naší vojenské ložnici. Děti si mohou osahat a prozkoumat pušky a dělo nebo si vyzkoušet křesadlo. V době oběda nám pak můžete závidět například kachýnku pečenou na dobových kamnech.
Sapéři ve službě (autor: Roman Gazsi)
Sapéři připravují oběd (autor: Roman Gazsi)
Nakonec Vás předáme do rukou průvodce, který Vás provede po opevnění (hradbách) a především do temnoty atraktivního systému podzemních chodeb. Zde se i v letních měsících drží nízká teplota, proto doporučujeme mít po ruce bundu nebo mikinu! Budete-li mít štěstí, najde s Vámi i cestu ven, abyste o svém zážitku a hrdinných sapérech mohli vyprávět kamarádům a známým ;)
Prohlídky opevnění a podzemí začínají přímo v informačním centru v Retranchementu 5
Otevírací doba: Pondělí- Neděle 10:00 - 16:00
Návštěvníci v podzemních chodbách (autor: Roman Gazsi)
Podzemní chodby při světle svíček z luceren (autor: Petr Čapek)
Stráž budeme držet o následujících sobotách, vždy od 10 do 16 hodin:
27.4.2024
13.7.2024
7.9.2024
Těšíme se na Vaši návštěvu!
Vyprávění v ložnici mužstva (autor: Roman Gazsi)
A kde nás najdete? Strážnice se nachází hned u hlavní silnice v průjezdu pevnostním valem při příjezdu do Terezína od Litoměřic (od kruhového objezdu).
